Vážení spoluobčané,
otevíráte program strany „Národní prosperita“. Strany, na kterou jste zřejmě ještě v tisku ani v televizi nenarazili a která je tedy pro vás zatím velkou neznámou. Naše strana, která byla řádně zaregistrována 22.3.1999, je jednou z těch, které se naší současné politické elitě příliš do jejích plánů nehodí a které proto publicisté, komentátoři a redaktoři, zjevně v tiché shodě s vládnoucími parlamentními stranami, neviditelně blokují přístup do sdělovacích prostředků. A aby toho nebylo málo, vládnoucí politická moc se pilně stará o to, aby naší straně, a stranám nám podobným, pomocí různých byrokratických obstrukcí co možno nejvíce omezila činnost a vstup před veřejnost znesnadnila.

Vznik strany „Národní prosperita“ nebyl iniciován žádným politickým či ideologickým uskupením. Popud k jejímu vzniku a registraci vyšel od skupiny řadových občanů, nespokojených s tím jakým směrem se se v naší republice začala po listopadu 1989 situace vyvíjet. Od občanů, kteří nechtěli být jen věčně tím ohlupovaným a podváděným “mlčícím davem“, který se bez razantnějšího protestu nechá vláčet kamkoli si vládnoucí politická elita zamane !

Patříme mezi ty, kteří nevěří ve „všemocnost ruky volného trhu“ a v extrémně přeháněnou liberalizaci společnosti, ani v nějakou novou “socialistickou cestu“ !  Ve svých názorech a návrzích řešení společenských i ekonomických problémů, vycházíme na rozdíl od současné politické elity z prosté logiky zdravého rozumu, která říká, že politika není nástrojem pro vytváření nadstandardních podmínek politických stran a pro jejich pohlaváry, ale že jejím hlavním úkolem a tím i úkolem politiků je, zabezpečit pro občany poklidné a spokojené životní prostředí a vytvořit jim rozumné podmínky pro jejich duševní i materiální rozvoj. Protože jen to je cesta vedoucí k prosperitě celé společnosti a k rozvoji našeho národa i všech spořádaných občanů naší země.

Chceme podotknout a zdůraznit, že nepatříme k těm novátorům světa, kteří by nejraději vytvořili, promísením a zkřížením všech možných národností, nějaké nové lidstvo, které bude neomezeně ovládat jakási nadřazená a lidem vzdálená politická elita. Nepatříme ani k těm, kteří by nejraději za minulostí našich národů, jak za tou dávnou tak za tou nedávnou, udělali hodně tlustou čáru, nebo ještě lépe, vše zahrabali do hlubin archivů, aby to upadlo v zapomenutí. Historie našich národů neobsahuje jen stinné stránky, jak se nás někteří politici snaží přesvědčit.

Více je přece toho za co se stydět nemusíme !

Byly-li v historii našich národů doby zlé, je třeba se z nich poučit a ty, kteří je způsobili, postavit na pranýř historie, anebo, je-li to ještě možné, tyto jedince i jejich uskupení, díky jimž se dostalo některým našim občanům i naší společnosti jakékoli újmy a škody, popohnat k odpovědnosti. Ale to mohou učinit jen ti, kteří se sami na zločinech proti naší zemi nepodíleli ! Národ, který se nedovede vyrovnat s vlastní minulostí a který nedokáže ubránit vlastní národní svébytnost, ten si nikdy nemůže vytvořit lepší budoucnost !

Národní prosperita je přesvědčena, že naše národy nesmí utonout v rozplizlosti „nového světa“ a že mají právo zachovat si svoji svébytnost ! I v tom „novém světě“, ať už směřuje kamkoli ! Chceme, aby naši občané byli stejnými vlastenci, jakými jsou například Američané, Švýcaři, Poláci, ale také především Židé a příslušníci mnohých dalších národů světa. Stydíme se proto za servilitu našich politiků i mnohých občanů, kterou naši politici projevují vůči určitým větším národům a státním celkům a která nemá ve světě obdoby. Neměli bychom zapomínat na Mnichovskou zradu, na které měly podíl i země, kterým se nyní naši politici bezdůvodně podřizují. Stejně tak bychom neměli zapomínat kam nás zavedlo poválečné područí Sovětů ! Po svém vzniku naše Československá republika patřila mezi pět nejvyspělejších států Evropy a byla to jen nacistická a posléze komunistická anexe naší země, kdo ji srazil do řad ekonomicky i kulturně zaostalých ! Proto se důrazně stavíme za naprostý zákaz jakékoli propagace nacistické i komunistické ideologie i všech politických i občanských uskupení, která tyto ideologie vyznávají a šíří !

Přežili jsme mnohá krutá a ponižující období a to nás musí posílit i pro časy další ! Chceme abychom byli v Evropě rovnoprávným státem, který má právo zachovat si svoje národní tradice a právo rozhodovat o vlastní zemi tak, aby byla skutečným domovem pro každého jejího spořádaného občana. Být hrdý na svůj národ, to přece není nějaký zhoubný nacionalismus, jak se nás dnešní politici snaží přesvědčit. Je to jedna z nejvyšších etických hodnot, k níž bychom se měli ve vlastním zájmu vrátit ! A za nedílnou povinnost našich politiků pokládáme to, že vždy a ve všem budou hájit především zájmy naší vlastní země a jejího lidu a že nepřipustí jakýkoli velmocenský nátlak jiných, který by nás odsunoval do role druhořadého státu !

Vážení spoluobčané, to co budete číst v dalších pasážích, to jsou zásady a návrhy opatření, o nichž jsme přesvědčeni, že by přispěly k výraznému ozdravění naší společnosti i ekonomiky naší země, ale není to nějaké vše zachycující dogma, ve kterém není možno něco změnit, protože si dobře uvědomujeme, že během času se vše  vyvíjí v návaznosti na momentální podmínky a situaci.

NAŠÍM CÍLEM JE  PRÁVNÍ A ŽIVOTNÍ BEZPEČÍ A PROSPERITA NAŠICH NÁRODŮ

SVĚT, EVROPA, MY A NAŠE ZAHRANIČNÍ POLITIKA

Naše země, ležící v pohořími chráněné kotlině středu Evropy, byla ve své historii mnohokrát předmětem zájmu jejích agresivnějších a rozpínavějších sousedů. Jak ze západu, tak z východu. A pokud nám někdy některé evropské státy slibovaly ochranu a naši politici se na ni naivně spolehli, vždy nás nakonec všichni nechali na holičkách a naše země pak spadla do otrockého područí některého expanzivního mocenského celku.

Dopadli jsme tak i po 17. listopadu 1989 ! I když se zprvu zdálo, že se opět vrátíme ke statutu plně svéprávného demokratického státu. S tím vědomím jsme se hlásili i k Evropské unii. Ale stalo se, že v této unii, jejímiž členy jsme se stali, některé zakladatelské západní státy začaly uplatňovat svoji nadřazenost nad  novými členskými zeměmi a uplatňovaly v celé šíři byrokratické rozhodování bruselského centra. Naši politici sice tvrdí, že ze strany Evropské unie nejde v žádném případě o diktát, ale v mnohém to diktát už dávno je ! Různé situace to potvrzují.

Dle našeho názoru však stále ještě máme právo postavit se proti těm ustanovením Evropské unie i proti nějakým rozhodnutím našich vlastních politiků, ohrožují-li zájmy naší republiky a našich občanů. Abychom se opět nestali jen napůl svéprávnou zemí , která musí poslušně přijímat vše, co mocensky silnější státy Evropské unie a naši   vůči ní přespříliš servilní domácí politici vymyslí a ustanoví ! Pokud pak jde o tak zvané „bezpečnostní záruky“ pro naši republiku, musíme připomenout, že spoléhat se na nějaká prohlášení v době kdy vlády politiků velkých států mění své názory podle toho jak jim to zrovna vyhovuje, je víc než naivní !

Jako svobodní občané chceme žít ve státě, který se nebude před kýmkoli jiným podlézavě ohýbat. Chceme žít ve státě hrdých občanů, kteří se nebudou stydět za své vlastenectví a kteří se nebudou muset lokajsky  hrbit před  cizinci, jen proto, že tito často vládnou jen velkými penězi a žijí v představě, že si za ně mohou koupit cokoli a kohokoli.

Své zájmy a své občany tvrdě hájí všechny vyspělé státy ! USA, Británie, Francie. Příkladem vlasteneckého nacionalismu, tedy toho co naši politici tak rádi odsuzují, mohou být izraelští Židé a ty přece nikdo neodsuzuje ! Ale pro naše politiky a všechny vlády, od roku 1948 až po dnešek, to zřejmě nebylo nikdy hlavním programovým bodem. Místo toho, z prostředků které vytvořili a formou daní vládě dali k dispozici naši občané, podlézavě podporují kdekoho ve světě a vůbec se nepozastavují nad tím, že tím poškozují občany vlastní země. Jsme toho názoru, že v době kdy chybějí peníze na mnohé pro naši zemi a její občany nezbytné potřeby, se nejprve musíme starat o prosperitní rozvoj své vlastní země a teprve pak můžeme uvažovat o pomoci zemím  jiným. Neubráníme-li svoji zemi proti různým globálním nátlakům, na které nakonec vždy jenom doplácíme, nikdy se naše země skutečné prosperity nedočká.

I zahraniční diplomacie státu je druhem jeho obrany. Říká se, že diplomat který prvořadě nehájí zájmy své země, je špatným diplomatem ! V případě naší země jsme zatím dobrých diplomatů bohužel máme pramálo. Jako strana v žádném případě nemůžeme souhlasit v oblasti zahraniční politiky s tím, aby se naše politická reprezentace skláněla před nějakým lobbingem reprezentantů jiných států, když směřuje k něčemu co bude naší republice a nám všem k neprospěchu.

Stav, ve kterém se naše diplomacie potácí, vyplývá z toho, že naše dnešní politická elita upřednostňuje jakési euro-světové světoběžnictví a zcela popírá společenský význam pro naši zemi tradičního vlasteneckého nacionalismu, který u nás býval hybnou silou veškerého společenského pokroku i kulturnosti. To naše strana pokládá za největší propad naší společnosti a vždy bude na straně těch, kteří se vracejí k našim vlasteneckým tradicím.

V mezinárodním měřítku bude naše strana vždy prosazovat, aby byla důsledně dodržována ze strany našich diplomatů povinnost prvořadosti zájmů naší republiky. Naši diplomaté se nikdy nesmí podřizovat nátlakům silnějších státních celků či jejich uskupení, jak je tomu začasto nyní !

Budeme důsledně požadovat, aby do diplomatických služeb byli zařazováni jenom kvalifikovaní odborníci a aby se definitivně skoncovalo s dosavadní praxí dle níž jsou místa v diplomatických službách často jen  jakousi “trafikou“ pro vysloužilé politiky a stranické funkcionáře. Chceme, aby naše zahraniční diplomacie dosáhla profesionální úrovně, byla  v souladu s naší důsledně svobodomyslnou politikou a vždy vystupovala  především jako představitelka suverénního a kulturního státu.

Závěrem

Nejvyššími držiteli moci v demokracii nejsou politici, ale občané, kteří výkon moci politikům jen svěřují! Pokládáme za nutné, pro budoucnost naší země a našich národů, aby už konečně politici vymetli ze svých hlav myšlenku, že každý projev národního uvědomění a snaha o kontrolu jejich práce, je nežádoucím extremismem, se kterým je v dnešní nové době třeba skoncovat ! Chceme zdůraznit, že každý zdravý národ usiluje o své území, chce mít své hranice a svůj stát. Nechceme-li se stát ve světě přehlíženým odpadem, musíme všem dát jasně najevo, že svoji národní identitu nezaprodáme a že si uchováme vše co nám naši předkové odkázali.

Doba minulá vnutila našim občanům do hlav přesvědčení, že jsme pouhý malý národ a že bez nadvlády jiné cizí mocnosti se neobejdeme. A toto v myslích našich občanů i nadále přetrvává a navíc jsou v tomto zejména mladí lidé utvrzováni ze strany politiků bláboly o tom, že národní státy jsou odsouzeny k zániku a že trendem budoucnosti je jakési novodobé světoběžnictví. Takové myšlení pokládáme za zvrácené !
Naše České země, včetně Moravy a Slezska, byly v historii Evropy jedněmi z prvních v oblasti kulturní i společenské. A naše první Československá republika byla jako demokratický stát v mnohém dále než jiné země Evropy, osobující si dnes právo nadřazenosti.
Nedejme se zmást politickými proklamacemi o významu světoobčanství. Vedou jen k nežádoucímu mísení těžko slučitelných občanských společností, jejímž jediným výsledkem může být beztvará, snadno manipulovatelná masa lidí, žijících jen pro současnost a ovládaných „klanem sjednocovatelů“, kteří v tomto vidí nejjednodušší cestu k mocenskému ovládnutí evropského kontinentu.
Tito lidé nám rádi dávají za příklad vznik Spojených států amerických. Ale tam byly podmínky zcela jiné než v Evropě. Spojily se tam lidé různého původu a vzniklý mnohonárodnostní stát byl pro ně jediným východiskem. Evropa však byla odjakživa kontinentem národnostních států, které ve svém souhrnu tvořily svými kulturními hodnotami pestrou kytici ! V trendech Evropské unie, pokud se nezmění, by se však mohla stát, v přeneseném slova smyslu, jen hnijícím snopem slámy smíšené s všemožným plevelem, který už nebude dobrý ani na podestýlku !
Národy, které svůj samostatný stát nemají, Palestinci, Cikáni, Kurdové, Čečenci a pod., jsou ostatními národy jen víceméně trpěny, jako obtížný hmyz. A když o vytvoření vlastního státu začnou usilovat, všichni se proti nim obrátí zády a často proti nim zasáhnou i násilně.
Do situace kdy o naší vlastní zemi budou rozhodovat jiní se nikdy nechceme dostat ! Naše strana se proto plně staví za zachování naší národní identity, za obnovení národní hrdosti a zachování našich kulturních i společenských tradic ! A též za morální očistu celé naší společnosti ! Proto odmítáme všechny trendy, které propagují „nový věk“ založený na rozkladu etických pravidel a hodnot.
Demokracie není žádná „fata morgána“, která se z ničeho nic může rozplynout. Je-li vybudována na poctivých základech, může ji rozbít jen násilný zásah. Ale bohužel ta naše současná demokracie je po pravdě jenom pouhou pouťovou sádrovou atrapou, kterou naši politici lživě vydávají za své „umělecké dílo“. Tu pravou demokracii si však budeme muset teprve vybojovat.

Stránka: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 VŠE