Občanská společnost

Uplynulo již dvacet let od sametové revoluce, přesto většina české politické scény stále nebere občanskou společnost jako svého partnera. Myslíme si, že právě ztráta vazeb politiky na občanskou společnost, a tím i ztráta odpovědnosti, je jedním z nejvážnějších problémů české demokracie. Věříme, že je možné a nutné vést dialog mezi občanskou společností a politickou stranou, aniž by se tím narušovala jejich autonomie.
Proto za velmi důležité považujeme nestátní neziskové organizace – od velkých humanitárních nadací přes církevní organizace až po různorodé místní spolky na ochranu zeleně a přírody. Budeme podporovat jejich rozvoj jak pomocí transparentních grantů z veřejných rozpočtů, tak vytvářením legislativních podmínek pro jejich práci. Podporujeme rozvoj sociální ekonomiky, kdy neziskové organizace nejen zlepšují společenské klima, hájí veřejné zájmy a poskytují sociální služby, ale také prostřednictvím sociálního podnikání vytvářejí pracovní místa.
Postavíme se proti všem návrhům na seškrtání zákona o svobodném přístupu k informacím. Odmítneme také návrhy na omezení občanských práv v ekologických zákonech. Každý musí mít možnost připomínkovat stavbu továrny za svým domem, kácení stromů ve své ulici nebo otevření dolu či skládky vedle své obce. Veřejná prospěšnost institucí občanské společnosti bude legislativně definována na základě evidenčního principu.

Transparentní financování neziskového sektoru

Financování neziskových organizací je zanedbané, ačkoliv organizace pomáhají státu pokrývat jeho povinnosti. Chceme prosadit lepší podmínky pro rozvoj neziskového sektoru, včetně vícezdrojového financování. Možností je hodně: kromě státního rozpočtu a rozpočtů obcí a krajů také evropské fondy či podpora nezávislých nadací, firemního i individuálního dárcovství, veřejných sbírek, povinné rozdělování výnosů z loterií a hazardních her na veřejně prospěšné účely nebo lepší možnosti vlastního podnikání neziskových organizací jako zdroje příjmu pro zajišťování neziskových aktivit. Navrhneme zavedení nových opatření,
která budou občany více motivovat k dárcovství a daňově zvýhodňovat organizace občanské společnosti. Ti, kdo darují částku neziskové organizaci, si budou moci dvojnásobek této sumy odepsat ze základu daně, a to až do 20 % daňového základu (dříve 10 %).
Budeme prosazovat zálohové financování pro neziskové organizace při čerpání z evropských fondů a přesnější harmonogramy grantových výzev tak, aby umožnily průběžnou podporu již započatých aktivit a projektů. Budeme prosazovat zavedení veřejně přístupného registru občanských sdružení.
Zelení se zasadí o to, aby vláda nově vymezila své priority pro poskytování dotací na dvou- až tříleté období podle strategických plánů zpracovaných resorty, které analyzují potřeby v terénu. Budeme prosazovat uživatelsky vstřícnější kontrolu využití dotací i čerpání z evropských fondů. Chceme, aby se pozornost přesunula od čistě finančních a administrativních kontrol také k posouzení účelnosti vynaložených peněz. Smysl má pouze grant, který je nejen účetně v perfektním pořádku, ale také něco užitečného vytvořil.

Církev, církevní organizace a restituce

Církve a náboženské společnosti považuje Strana zelených za nedílnou a významnou součást občanské společnosti. Jejich podporu proto chápe jako důležitý bod rozvoje občanské společnosti. Strana zelených je přesvědčena, že zdravý a nekonfliktní vztah k církvím a náboženským společnostem bude možný teprve při důsledném oddělení státu a církví, jehož klíčovou součástí musí být vyřešení církevních restitucí a novelizace církevní legislativy tak, aby všechny náboženské skupiny měly stejné podmínky pro svoji existenci a rozvoj.
V otázce církevních restitucí budou zelení jednoznačně podporovat taková řešení, která povedou k co nejrychlejšímu odstranění křivd a bezpráví způsobených zabavením církevního majetku v době komunistického režimu. Z tohoto důvodu považujeme za dobrý výchozí bod dohodu připravenou v rámci koalice ODS, KDU-ČSL a SZ, kterou přijaly i hlavní náboženské skupiny. Z pohledu zelených by však měly být církevní restituce vyřešeny v kratším časovém horizontu (10 let), než předpokládal navržený záměr zákona.

Stránka: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 VŠE